Špatný víkend? aneb lidstvo a čas

Ahoj přátelé,

včera jsem se rozhodl, že bych konečně mohl něco písnout na svůj blog. Po rozhovoru s jedním knězem jsem totiž pochopil něco, o co se s vámi chci podělit. Nedivte se nadpisu, ale měli jsme s dětmi víkendový pobyt a proto ten název.

Po pobytu jsme se dali do řeči s vedoucím (kněz) a to mi otevřelo oči. Pro spisovatele je smyslem života napsat co nejvíce dobrých knih, pro muzikanta to, aby nahrál co nejvíce CD. Pro každého z nás je smyslem života něco jiného. Většina z nás se ovšem setká v jednom bodě. Lpíme na věcech, které jsou momentálně pro nás důležité (jako například i já teď, když píšu tenhle příspěvek bych nerad, aby se mi seknul počítač a já vše musel psát znovu). Potom ovšem se to stane. Když nám opravdu na těch datech záleželo, začneme nadávat a kolikrát se neudržíme a vyjíždíme na takovou míru, že si slova nevybíráme. Čekáme že při nějaké organizaci nám vše musí vyjít do sebemenšího puntíku. A když to nevyjde, jsme naštvaní a kolikrát i na lidi, kteří za to nemohou. Honíme se za kariérou, abychom byli úspěšní.Víme, že dnešní uspěchaná doba nás k tomu všemu prostě nutí.

Nyní se ovšem pozastavme nad touto myšlenou. Co je ztráta počítačových dat, nepodařená organizace nebo roztrhaná kniha od psa proti tomu, když se nám narodí dítě, které není zdravé, ba naopak musí být každý druhý den u lékaře, aby přežilo? Co je to proti tomu, když se někomu z našich příbuzných či blízkých stane dopravní nehoda? Co je to proti tomu, když někdo z našich známých leží na smrtelné posteli?

Teprve potom si uvědomíme, že nic není na světě tak důležité jako Boží ochrana o naše příbuzné, blízké, známé a o sebe samého. Pak teprve pochopíme, že nám mohou vymazat a vyhodit klidně celé PC z okna, když ztratíme někoho, kdo nám byl blízko. Jedině v těchto situacích víme, že nám může být ukradená celá organizační schopnost, když se někomu pod naším vedením stane nějaký úraz, či dokonce smrt. Pochopíme, že je nám jedno, kam to v práci dotáhneme, když zemře rodinný příslušník.

Vím, že pro některé to píši docela drasticky. Ti z vás, kteří tyto situace zažili, jistě ví, že na ničem jiném v takové chvíli opravdu nezáleží.

Pane, ochraňuj nás, naše rodiny, blízké a známe, aby žili ve zdraví a aby se jim nic nestalo. Prosíme Tě i za naše nepřátele, neboť nás učíš odpuštění. Dej i jim svou ochranu a těm kteří tě doposud nepoznali podej svou ruku.

Naše nebeská Matko, bez Tvé ochrany by to ve světě nešlo. Ochraňuj nás i naše blízké od všeho nebezpečí.

Andělé strážní opatrujte nás v dobách, kdy to nejvíce potřebujeme. AMEN

Na další sepsanou se těší

Jirka

PS: Vzpoměl jsem si, že by to mohlo vypadat, že se na tom víkendu s dětmi něco přihodilo vážného. Proto vás chci ještě ujistit, že tomu tak není a vše se obešlo bez vážných zranění a to jen díky Pánu.