Střípky ze života i z táborů, včetně informací

Noční adorace - bdíme s Kristem

5. 4. 2012 23:11

Nějaký člověk v tmavém oblečení vychází z domu a chvátá ulicí. Zvedá svou hlavu, svůj pohled ze země a dívá se na hodinky a přemýšlí, zda je vůbec v jeho silách, aby vše stihl. Nepřemýšlí, nemá čas. Jeho jediným cílem je dorazit včas na večerní adoraci. "Mám popoběhnout?" honí se mu hlavou. Nakonec zvolí jen o trošku více rychlejší tempo. V půli cesty začíná kapat.

Otevírá dveře kostela a kleká do Getsemanské zahrady. Spolu s ním se tam sešlo pár věřících. Na všech je vidět kousek radosti, ale z větší části vidí v jejich obličejích trápení a soužení. Vpředu se ozývá zpěv: "Když večer devátá hodina bila". Po pár slokách už chytá rytmus i melodii a může zpívat s ostatními. Ale po dvou slokách růženec.

Věřící se modlí bolestný růženec. "který se krví potil, byl bičován, trním korunován, nesl těžký kříž a byl ukřižován". Vždy při slovech jednotlivých tajemství bolestného růžence přemýšlí o tom všem, co se vlastně událo. V písni se přezpívá celá noc a druhý den, co vše Kristus musel protrpět.

Adorace končí, věřící odcházejí. Někdo se už těší domů, někdo s vidinou velkopátečního postu neodchází s nadšením. Člověk v tmavém oblečení odchází z kostela. Po ostatních se nedívá, mlčky jde ulicí zpět domů. Mezitím začalo pršet.

Už nikam nechvátá, může přemýšlet. Za toho deště se v polovině zastavil a řekl: "Proč to tak vše muselo být?". Tu uslyšel hlas: "Protože Bůh to tak chtěl." Vylekal se a otáčel se. Hledal někoho, kdo tu větu mohl říci. Pokračoval v cestě. Po chvíli zjistil, že ani on nemluvil nahlas, že ho tedy nemohl nikdo slyšet a natož odpovídat na otázku v jeho mysli.

Už byl skoro doma. Ještě ho čekala ulička v celém městě nejtemnější. Ostatní ji přecházejí co nejrychleji. On ale nikam nechvátal. Šel klidně. Uvědomil si, že má v srdci radost. Ale ne radost, když mu někdo něco daruje, kdy se na všechny usmívá a nemůže tomu věřit. Takovou radost, kterou ho může naplnit jenom víra v Boha.

 

PS: PárSlov: Ahoj. Pokud jste příběh dočetli až do konce, jsem polichocen. Můžu vám říct, že příběhy si člověk těžko vymýšlí. Tohle šlo až moc jednodušše. Proto vám chci jen na konci příběhu podotknout, že ne všechno se dnes stalo. :) Ale z větší části je to realita. :)

Mějte se krásně a přeji vám požehnané velikonoční svátky

Jirka

Zobrazeno 1008×

Komentáře

KaterinaFicova

Krásnej článek :-) udržel napětí až do konce ;-)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio